A je to za námi...
Několikrát jsem již zmínil, že tento rok byl více než podivný. Pandemie, distanční výuka, karantény, svět za plotem domova, zkrátka divnočas. Ale vše běželo dál. Nesměli jsme podlehnout apatii, ta by nás asi dostala na kolena. A tak běžel dle svých pravidel i motivační program. Děti sbíraly body a ty každý měsíc putovaly do Prahy, do centra naší Nadace, ke sčítání. No a včera přišel ten velký den. Den velkého účtování.
Vedení Srdce na dlani, všechny děti kolem, tak začalo naše velké odpoledne. Bylo ještě trochu mimořádnější tím, že jsme se loučili s naší Kačenou. S vyznamenáním dostudovala a tak to bylo i velké loučení s trochou vlhka v mnohých očí. A pak se jen hodnotilo, vyhlašovalo a odměňovalo. To bylo radosti. Ještě několik venkovních pohybových her a pozvolna přicházel zlatý bod programu. Opékačka. Špékáčky z Globusu nikdy nezklamou a za malou chvíli byly pusy všech přítomných blýskavé od chutné uzeniny. Bylo to fajn odpoledne. Plno dárků, radosti, pochoutek a předzvěst nastupujících prázdnin.To, jak jsme je prožili, o tom budu vyprávět příště.
Krásné léto a slunce nad hlavou i v duši...........................